Knausgård je ostrov
Nebe je modré, slunce nízko, díváme se přes celé město, jsou mi dva nebo tři roky. Nad lesem na úpatí svahu visí nebe jako nafouknuté břicho, je protkané padajícím deštěm, který dál tančí na našich kapucích. Za námi se obloha otevřela. Nad sídlištěm bylo nebe skoro úplně modré. Skalnatá plošina byla tmavě šedá, podobná obloze za ní, s prasklinami vyplněnými žlutou a místy bělavou trávou. Slunce, které teď odpoledne působilo o něco plněji, viselo na nebi nad stromy na hřebeni. Po chvíli jsem znovu změnil polohu, dal polštář ke konci postele a odtáhl závěs na stranu, abych mohl hledět na nebe poseté hvězdami, podobné zrnkům písku na pláži s neviditelným obvodem, do kterého naráží moře. Nebe bylo mlhavé: ráno bylo skoro vždycky mlhavé. Slunce, které stálo na nebi v zenitu, ten den připomínalo něco hluboce primitivního a cizího. Bylo vidět, jak se moře stáčí a mizí v hlubinách za horizontem, nad nímž plulo nebe se svou světelnou, jemnou, mlžnou modří. Venku zpívali ptáci, léto ještě nekončilo, za závojem mlhy bylo nebe modré a obrovské. Cesta venku byla šedá, skoro jako větve stromů na jejím okraji, zatímco nebe nad stromy bylo modré a otevřené, jako by se klenulo nad jiným světem, než tím, ve kterém jsme byli. Za kyvajícími se borovicemi mraky uháněly po nebi. Venku bylo nebe zatažené, ale mraky byly nadýchané, bělavě šedé: mohly sice nebe zakrýt, ale nepřinášely déšť. Nad námi se oblaka zhušťovala, šedá získala modročerný nádech, nebe nad lesem vypadalo jako zeď, a brzy nato začalo pršet. Uvnitř mě náhle vzniklo nové nebe a pod jeho klenbami i ty nejznámější myšlenky a činy jako vypadaly jako nové. Tohle byl svět vzduchu a vody, země a kamene, slunce a hvězd, svět mraků a nebe, svět starých věcí, které tu vždy byly a vždy budou a proto na ně člověk nemusí myslet. Trávníky byly hnědé, stromy za domy oranžové a červené, nebe bylo modré. Černé nebe se klenulo nad vším, poseté třpytivými hvězdami. Nabe nad námi bylo světle šedé. Nebe bylo osvětlené výbuchy, které jsme spíš cítili, než viděli, protože bylo zatažené a mlhavé, takže z deště hvězd a všech barev a vzorů nebylo vidět víc než záblesky světla. Písek byl bílý, moře modré a slunce zářilo na obloze nad námi.
Karl Ove Knausgård - Boyhood Island (2014)
Cover: Eilert Adelsteen Normann